Město Vsetín
MĚSTA
NAJÍT
Vrchlabí
Přehled zpráv z lokality "Vrchlabí". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.
V Krkonoších jsou u památných stromů nové cedule, je na nich více informací
Vrchlabí (Trutnovsko) 4. června (ČTK) - Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) letos obnovila povinné značení u všech 22 památných stromů, za které odpovídá. Staré informační cedule dosloužily, řekl dnes ČTK mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Cenu ředitele Správy KRNAP za rozvoj Krkonoš letos získalo 11 osobností
Vrchlabí (Trutnovsko) 20. dubna (ČTK) - Cenu ředitele Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) za rok 2022 za přínos pro rozvoj Krkonoš dnes ve Vrchlabí získalo 11 osobností. Mezi nimi také lesník a bývalý ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka a spisovatelka Šárka Denková, která dostala Cenu veřejnosti.
Vrchlabí (Trutnovsko) 4. června (ČTK) - Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) letos obnovila povinné značení u všech 22 památných stromů, za které odpovídá. Staré informační cedule dosloužily, řekl dnes ČTK mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Cenu ředitele Správy KRNAP za rozvoj Krkonoš letos získalo 11 osobností
Vrchlabí (Trutnovsko) 20. dubna (ČTK) - Cenu ředitele Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) za rok 2022 za přínos pro rozvoj Krkonoš dnes ve Vrchlabí získalo 11 osobností. Mezi nimi také lesník a bývalý ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka a spisovatelka Šárka Denková, která dostala Cenu veřejnosti.
Vrchlabí
Vrchlabí (německy Hohenelbe, latinsky Albipolis, krkonošským nářečím Verchláb) je české město v severní části Královéhradeckého kraje.
Žije zde přibližně 12 tisíc obyvatel.
První doložitelná zmínka o českém sídle na horním toku Labe W(e)rchlab pochází z roku 1359. Osada byla založena vladykou Haškem, osídlení bylo tvořeno převážně horníky a dřevorubci. Rozmach sídla a jeho povýšení na město nastal roku 1533, kdy osadu koupil v rámci kutacího práva Kryštof Gendorf z Gendorfu (údajně za 3750 kop českých grošů). Roku 1624 přešlo Vrchlabí do rukou Albrechta z Valdštejna, po jehož smrti věnoval Ferdinand II. roku 1635 panství Janu Rudolfovi z Morzinu. V roce 1651 proběhlo ve Vrchlabí povstání, to muselo potlačit 50 mušketýrů .
Od čtyřicátých let 18. století se Vrchlabsko často dostávalo do blízkosti válek o Slezsko, které vedla Marie Terezie s pruským panovníkem Fridrichem II. Nebezpečí vrchlabským hrozilo hlavně v podobě rekvizice potravin a peněz. V roce 1790 se Vrchlabí dostalo vlastního magistrátu – městského úřadu. Tvořili ho tři neplacení úředníci – purkmistr a dva obecní radní, placenými zaměstnanci byli zkoušený radní, kancelista a soudní sluha. Magistrát od počátku disponoval pravomocí nezávislého soudu první instance. Textilní výroba dominovala od poslední čtvrtiny 18. století až do třicátých let 20.století a určovala průmyslový a řemeslný rozvoj města. Od počátku 19.století pracovala v Podhůří vrchnostenská tiskárna látek, v roce 1803 tady Wenzel Zirm založil první z mnoha bělidel a úpraven látek – pozdější podnik Leutzendorf a Waengler.
Vrchlabí bylo jedním z nejvýznamnějších center varhanářství.
Architektonickou dominantu města Vrchlabí tvoří zámek ze 16. století se zámeckým parkem. Sakrální památky zastupuje chrám sv. Vavřince, Mariánský morový sloup či socha sv. Jana Nepomuckého na Starém mostě. Mezi další památky patří např.: klášter augustiniánů, zámecký park, zámecká hrobka, kostelní věž, historické domy čp. 222, 223, 224, děkanství (fara), a nebo kamenná rozhledna Žalý.
Mezi rodáky a významné osobnosti patří např.: zpěvačka a herečka Anna K, česká reprezentantka v biatlonu Veronika Vítková, snowboardistka Eva Samková.
Žije zde přibližně 12 tisíc obyvatel.
První doložitelná zmínka o českém sídle na horním toku Labe W(e)rchlab pochází z roku 1359. Osada byla založena vladykou Haškem, osídlení bylo tvořeno převážně horníky a dřevorubci. Rozmach sídla a jeho povýšení na město nastal roku 1533, kdy osadu koupil v rámci kutacího práva Kryštof Gendorf z Gendorfu (údajně za 3750 kop českých grošů). Roku 1624 přešlo Vrchlabí do rukou Albrechta z Valdštejna, po jehož smrti věnoval Ferdinand II. roku 1635 panství Janu Rudolfovi z Morzinu. V roce 1651 proběhlo ve Vrchlabí povstání, to muselo potlačit 50 mušketýrů .
Od čtyřicátých let 18. století se Vrchlabsko často dostávalo do blízkosti válek o Slezsko, které vedla Marie Terezie s pruským panovníkem Fridrichem II. Nebezpečí vrchlabským hrozilo hlavně v podobě rekvizice potravin a peněz. V roce 1790 se Vrchlabí dostalo vlastního magistrátu – městského úřadu. Tvořili ho tři neplacení úředníci – purkmistr a dva obecní radní, placenými zaměstnanci byli zkoušený radní, kancelista a soudní sluha. Magistrát od počátku disponoval pravomocí nezávislého soudu první instance. Textilní výroba dominovala od poslední čtvrtiny 18. století až do třicátých let 20.století a určovala průmyslový a řemeslný rozvoj města. Od počátku 19.století pracovala v Podhůří vrchnostenská tiskárna látek, v roce 1803 tady Wenzel Zirm založil první z mnoha bělidel a úpraven látek – pozdější podnik Leutzendorf a Waengler.
Vrchlabí bylo jedním z nejvýznamnějších center varhanářství.
Architektonickou dominantu města Vrchlabí tvoří zámek ze 16. století se zámeckým parkem. Sakrální památky zastupuje chrám sv. Vavřince, Mariánský morový sloup či socha sv. Jana Nepomuckého na Starém mostě. Mezi další památky patří např.: klášter augustiniánů, zámecký park, zámecká hrobka, kostelní věž, historické domy čp. 222, 223, 224, děkanství (fara), a nebo kamenná rozhledna Žalý.
Mezi rodáky a významné osobnosti patří např.: zpěvačka a herečka Anna K, česká reprezentantka v biatlonu Veronika Vítková, snowboardistka Eva Samková.